První várka zinu Hard as Nails vpadla do ulic v létě roku1983.My(Ian a já)jsme byli skinheadi žijící v Essexu a byli jsme součástí scény v Essexu/Východním Londýně od pozdních sedmdesátejch let. Byli jsme stále více zděšeni tím, jak byla skinheadská kultůra pleněna na počátku osmdesátých let. Oi přidalo hnutí sílu, ale zároveň degenerovalo představu o nás v přívlastky jako "čichači lepidla" a "tupohlavý náckové" což špinilo naše zásadní hodnoty. Naši vlastní politickou orientaci bych pravděpodobně nejlépe shrnul slovy: hrdý, patriot a socialista.
Jako takový jsme byli přiřazováni k "bílým uřvaným boneheadům". Chtěli jsme, aby Hard As Nails znovu spojilo pojem skinhead s jeho kořeny-pracující třída, antirasismus a elegance. Fanzin byl pro nás klíčový, reprezentoval slabý proud Sussed Skinheads. V osmdesátém třetím to mělo trochu větší smysl.Malé firmy jako Camden Stylists,Britannia Skins,Southend Clockwork Patrol a Suedehead Syndicate se potloukaly po konzertech a tančírnách.
Často se daly přirovnat spíše k zbytkům "Mod revivalu".
Často se daly přirovnat spíše k zbytkům "Mod revivalu". Tihle
kluci a holky byli Sharp a neměli nic společný v "Arrym" Arrisem - tupou, zanedbanou karikaturou skinheada tehdy reprezentující hnutí v očích veřejnosti. Avšak Hard As Nails nebylo pouze o historii. I když jsme se drželi našich kořenů, chtěli jsme také uznávat dynamickou náturu hnutí, raději než zůstat zaseknutí v roce 1970. Hard as Nails zkrátka slučovalo to nejlepší z přítomnosti i minulosti.
kluci a holky byli Sharp a neměli nic společný v "Arrym" Arrisem - tupou, zanedbanou karikaturou skinheada tehdy reprezentující hnutí v očích veřejnosti. Avšak Hard As Nails nebylo pouze o historii. I když jsme se drželi našich kořenů, chtěli jsme také uznávat dynamickou náturu hnutí, raději než zůstat zaseknutí v roce 1970. Hard as Nails zkrátka slučovalo to nejlepší z přítomnosti i minulosti.
Byly tu skvělé nové kapely jako Potato 5, The Burial a
Red London, kterým se všem dostávalo zaslouženého počtu
posluchačů. Potom tu byly rysy hnutí jako móda, kultura pracující třídy, naši nepřátelé Greasers(pzn.př.:Pojem vyskytující se v růzých publikacích často, odvěcí nepřátelé skinheadů-v překladuumaštěnci, špinavci) a samozřejmě taky trocha sportu(box a fotbal).
Red London, kterým se všem dostávalo zaslouženého počtu
posluchačů. Potom tu byly rysy hnutí jako móda, kultura pracující třídy, naši nepřátelé Greasers(pzn.př.:Pojem vyskytující se v růzých publikacích často, odvěcí nepřátelé skinheadů-v překladuumaštěnci, špinavci) a samozřejmě taky trocha sportu(box a fotbal).
Od druhého čísla, z konce roku 1983, jsme to pořádně rozjeli. To číslo se svým "Východolondýnským gangsterem" a jasným poselstvím přitáhlo pozornost Garryho Bushella.Postupně bylo Hard As Nails uváděno v hudebním tisku, nějakých celonárodních novinách a dokonce jsme se na chvíli ocitli i v rádiové show Peta Murraye.
Tahle publicita a ústně šířená doporučení zajistila vzrůstající ohlas v hnutí. Počty tónovaných obleků a brogues bot se projevily na ulicích a pomalu vzrůstaly. V tu dobu zažívala scéna u nás
dobré časy. Gaz's Rockin Blues', The Sols Arms,Militant Skank Sound System, to byly některé naše obvyklé putyky a bary.Počty nebyly nikdy příliš veliké-stovky spíše než tisíce - to všemu ale přidávalo na exkluzivitě.
Tahle publicita a ústně šířená doporučení zajistila vzrůstající ohlas v hnutí. Počty tónovaných obleků a brogues bot se projevily na ulicích a pomalu vzrůstaly. V tu dobu zažívala scéna u nás
dobré časy. Gaz's Rockin Blues', The Sols Arms,Militant Skank Sound System, to byly některé naše obvyklé putyky a bary.Počty nebyly nikdy příliš veliké-stovky spíše než tisíce - to všemu ale přidávalo na exkluzivitě.
Z mnoha čtenárů se stali přátelé-takový jako Paul Armstrong,Chris Butler,Gail McGee,Teresa Reynolds,
Dudley Somers,French Cyrille,Mike Hudspith,Dempsey,Terry Wham &Brentford Linz. Během těch let jsme také navázali kontakty s ostatníma firmama v Cardiffu, Glasgow, Yorku, DUblinu, Belgii a Francii. To dokazovalo, že Sharp a Sussed Skins a Suedes znovupronikali do ulic a ochozů. Hard as Nails pokračovalo do pozdní části roku 1985, kdy jsme se rozhodli to zabalit.
Dosáhli jsme toho, čeho jsme chtěli a hnutí bylo už slušně zakořeněné. Bylo na čase předat štafetu jiným zinům, které následovaly Hard as Nails, jako 'Backs Against The Wall', 'Croptop', 'Bovver Boot' and 'Zoot'. Některé byli jen druhotné, ale jiné posunuly hnutí jiným úžasným směrem.Když se dnes ohlédnu zpátky, naše úsilí vypadá překvapivě amatérsky-Hard as Nails předešlo věk domácích tiskáren a sociálních sítí. HaN bylo psáno na starém psacím stroji a odnášeno do místního obchodu ke kopírování, než mohlo být
distribuováno. Pro nás slova střih a vazba znamenala nůžky a
lepidlo. Každé číslo nám zabralo celé dny, kdy jsme Ian a já
pendlovali sem a tam. O nějakých 25let později jsem překvapen, že stále ještě existuje zájem o to, co jsme dělali. Je také dobré
vědět, že zde jsou stále elegantní skinheadi, mladí i staří, kteří
neztrácejí víru. Stále se zajímám o skinheadské hnutí a stále se
potloukáme kolem se skupinkou starých členů naší crew, i přesto,že jsme dnes dost odlišní. Pro vědce bych byl to,co děcka označují jako "Shiny Suit"(pzn.př.:lesklý oblek), brogues, crombie-to když jsem v melancholický náladě.
Žádné komentáře:
Okomentovat